Poslední bača na Valašsku
VALAŠSKO
Kraj stále živých tradic.
Kraj těžké chlapské práce a něžné krásy výšivek.
Kraj tradice odbojného lidu proti útlaku, ponižování a potlačování svobody.
Kraj krásné a výrazné kultury slova, písní, tanců, architektury a celého životního stylu.
Pan Paločko se už od svých patnácti let, nejdříve na Slovensku a od roku 1968 v lese u Velkých Karlovic v oblasti zvané Na Perdochu, stará o svůj životní úděl a radost. O ovce. Pan Josef Paločko se narodil 5.8.1937 v Hermanovcích,okres Prešov. Do roku 1989 byl zaměstaný v zemědělském družstvu. Po revoluci se osamostatnil a koupil si čtyřicet ovcí, vlastních měl třicet. Postavil si ovčín a kolibu. Pan Paločko obhospodařuje dvě louky. Jednu mu zdarma poskytl starší pán z Litovle a druhou louku má v pronájmu od obce. Ročně za ni zaplatí 1336 Kč a jeho povinností je nenechat ji zarůst travou. V pondělí, ve středu a v pátek za ním dochází z dva kilometry vzdálené vesnice manželka, která mu nosí jídlo, cigarety, pití a čerstvé zprávy. Na zimu se bača i se svými ovcemi stahuje z kopců do údolí. Pokud za ním nepřijdou kamarádi na kolibu, nesejde v průběhu osmi měsíců, kdy je s ovcemi v horách, do vesnice ani jednou. Pobírá důchod, denně vyrobí průměrně kilo a půl ovčího sýra, který prodává lidem z vesnice. Kilogram sýra stojí 120 Kč, snadno si tedy spočítáte bačův měsíční zisk.